25.11.20212262 × 
Soudní systém v ČR je tvořen čtyřmi články. Okresní soudy (pod názvem obvodní soud pro Prahu a Městský soud v Brně) rozhodují ve věcech jako soudy prvního stupně, jedná se o tzv. nalézací soudy. Někdy se ve spojení s procesy před těmito soudy používá spojení „prvoinstanční řízení“.
Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozsudkům okresních soudů, jako soudy druhého stupně. Jde o tzv. odvolací soudy. Řízení před těmito soudy bývají označována jako „druhoinstanční“. Dalším článkem soustavy soudů jsou vrchní soudy (odvolací soudy proti rozhodnutím krajských soudů) a Nejvyšší soud ČR (vrchol soudní soustavy ve věcech patřících do působnosti soudů).
Zákon stanovuje věcnou a místní příslušnost soudů. O tom, který článek soudní soustavy se bude konkrétním řízením zabývat, rozhoduje věcná příslušnost soudu. Ta tedy například určuje, zda se řízením bude zabývat okresní soud prvního stupně, či krajský soud jako soud odvolací. Místní příslušnost pak určuje, který konkrétní soud bude případ projednávat (např. podle bydliště, sídla podnikání…).
Věcná příslušnost okresních soudů tkví především ve většině občanskoprávních a exekučních řízení v prvním stupni. K okresnímu soudu, který se nachází v místě trvalého bydliště či sídla dlužníka, se zpravidla podává žaloba o zaplacení peněžité částky. Okresní soud je také vždy věcně příslušným exekučním soudem. Exekuční soud uděluje exekutorovi pověření k provedení exekuce (na návrh oprávněného doručeného vybranému exekutorovi). V dalším průběhu exekučního řízení je naprostá většina rozhodovací pravomoci na exekutorovi, soudy pouze rozhodují o odvoláních proti některým rozhodnutím exekutora.
